Historie kuželkářského sportu v Lipníku nad Bečvou

Historie kuželek

Historie „hry koulí do kuželek“ sahá bez možnosti bližšího určení hluboko do starověku. Řada indicií ukazuje do období babylonské říše 4500let př.Kr, do starých říší egyptských faraonů, starověkého Řecka či římského impéria. První písemné doklady však pocházejí ze starého Řecka. O hře se zmiňuje již v 8.století př.n.l. řecký pěvec - básník Homér. Učený český historik P. Galasius Dobner se zmiňuje ve svém díle " Monumenta historica Bohemica" o tom, že král Přemysl Otakar II zakazoval hrát kuželky. Z jiných historických pramenů se dovídáme, že rovněž Karel IV. nebyl kuželkám nakloněn, protože zakázal hru v kuželky a v kostky. V našem písemnictví zejména v beletrii jsou doklady, že hra v kuželky byla v Čechách, na Moravě a i na Slovensku velmi oblíbena a rozšířena ve všech vrstvách obyvatelstva měst a venkova. Jan Ámos Komenský doporučuje kuželky jako hru „…velmi vhodnou pro pohyb těla a osvěžení ducha“. O kuželkách se ve svých dílech zmiňují Jindřich Šimon Baar, Jan Herben, Václav Beneš Třebízský, Karolina Světlá, Jan Neruda, Ivan Olbracht, Karel Václav Rais, Gabriela Preissová, Božena Němcová, Jaroslav Vrchlický, K.M. Čapek - Chod a jiní.

Hra v kuželky byla zábavou prostého lidu měst a venkova a kratochvílí urozených pánů. Posléze se však této společenské zábavy ujali či zmocnili majitelé hostinců ve městě a na venkově ke zvýšení návštěvnosti svých živností. Teprve v 19 a zejména ve 20. století kdy byly kuželníky - jak se tehdy nazývaly - stavěny i tělovýchovnými útvary a kdy družstva těchto útvarů mezi sebou soutěžila, začali se sdružovat a mezi sebou soutěžit i stálí hosté hostinců. 

Tak vznikaly první kuželkářské kroužky, které však neměly většinou žádné spolkové stanovy a jejich soutěže, turnaje apod. nebyly řízeny žádným jiným orgánem, který by jejich činnost organizoval. Proto neexistovaly žádné jednotné řády a pravidla pro pořádání soutěží, tak se proto hrály různé několikahodové discipliny. Společenských byla celá řada - např. alager, bank, honér, domečky, letecká maturita, násobilky, rohová, sokolská, tisícová, od sta apod., které se však hrály jen v rámci kuželkářských kroužků. 

Vznik organizovaného kuželkářského sportu.

Kuželkářský sport má všeobecně svého předchůdce ve společenských hrách a turnajích organizovaných kuželkářskými kroužky. A právě jeden takový turnaj " O stříbrnou kuželku města Prahy " dal v roce 1936 podnět vzniku Asociace československého sportu kuželkářského (AČSK). Ustavující schůze se konala 11. ledna 1937 a po předložení Stanov byla AČSK dne 21. ledna 1937 přijata za mimořádného člena Československého všeobecného výboru a tento den - 21.1.1937 - se označuje jako oficiální datum vzniku kuželkářského sportu v Československu.

Po vzniku AČSK byly v roce 1938 byly ustaveny kuželkářské zemské svazy:

• Svaz českých kuželkářů (SČK) se sídlem v Praze
• Svaz moravskoslezských kuželek (SMK) se sídlem v Brně
• Svaz slovenských amatérských kolkárov (SASK) se sídlem v Bratislavě.

Bohužel došlo však k okupaci Československa fašistickým Německem a hned také následovalo zrušení jak AČSK tak i zemských svazů, ale vznikl Svaz českých kuželkářů jako protiváha Německého svazu v protektorátu.

Po skončení druhé světové války byla v říjnu 1946 ustavena Československá asociace kuželkářského sportu se sídlem v Praze. 

Za uplynulé období došlo k různým organizačním změnám (župní svaz, kuželkářské sekce, svazy atd.) mezníky byla m.j. i nové územní rozdělení krajů, okresů v roce 1960 a rozdělení Československa v roce 1993. V současné době je vrcholným orgánem Česká kuželkářská asociace (ČKA), krajské a okresní kuželkářské svazy.

Vznik a vývoj kuželkářského sportu v Lipníku nad Bečvou.

Také v našem městě se začínalo s kuželkami jako se zábavou v hostincích  a restauracích. Postupně měli hosté k dispozici celkem 11 kuželen většinou ve dnes již mnohdy neexistujících restauracích: Rekova (Horecko), Zlatý Kříž (dnešní Hotel Lípa), Akciový pivovar (U Saksidů), Nadsklepí (Orlovna), restaurace Slunko, Zájezdní hostinec Kundera, Restaurace Bílý Beránek, Venedik, U Mádrů (později Hanácká, dnes Port Royal), lázně Badhaus a pak ještě před vchodem do kina na Nadsklepí ve sklepě.

Jednalo se o jednodráhová zařízení, která by je těžko vyhověla dnešním nárokům na hrací zařízení. Dráhy byly parketové, betonové nebo později asfaltové, kuželky ze dřeva habru a koule gumové nebo vysoustružené z tvrdého dřeva či z kořenů.

Po ustanovení zemských svazů (1938) pokračuje další prohlubování organizace a vznikly postupně jednotlivé župy. Ustavující schůze Hanácké župy se sídlem v Přerově se konala v neděli 12. dubna 1941 v hotelu Přerov. Zřízením župy byl dán základ k pořádání soutěží a ke vzniku dalších kuželkářských klubů.

Protože obliba nového „hostinského“ sportu byla v i Lipníku n.B. veliká, našli se nadšenci, kteří v roce 1941 založili sportovní kuželkářský oddíl pod názvem „Moravan Lipník n/B.“, který měl i družstvo žen. Soutěžilo se Hanácké a pak i v Olomoucké župě v pohárových soutěžích. Hrací disciplinou byla Moravská dorážková, disciplina hraná 11 a později 9 hráči. Hrávalo se v Mádrově zahradní restauraci na upravené betonové dráze s gumovými koulemi.

Pro velký zájem o tento mladý sport se z Moravanu odloučilo několik hráčů a založili nový oddíl pod názvem „Lípa Lipník n.B.“. Tento oddíl si upravil kuželnu v Akciovém pivovaru.

V roce 1948  si skupina příznivců kuželkářského sportu postavila brigádnicky na své náklady na pozemku n.p.SOLO Lipníkn/B. v ulici Sv.Čecha se svolením tehdejšího ředitele budovu kuželny s jednou hrací drahou opatřenou asfaltovým povrchem. Byl založen nový oddíl „SOLO Lipník n/B.“

V roce 1950 dochází k začlenění kuželkářského sportu do jednotné tělovýchovné organizace Československé obce sokolské (ČOS) a název oddílu se mění na „Sokol Lipník n/B.“.

V roce 1953 bylo ve městě několik tělovýchovných center: ROH, Sokol, Armáda, Rudá Hvězda, Školy a Pracovní zálohy. Tehdy se mění i název oddílu „SOLO“ na „Tatran Lipník n/B.“ a dochází k rozšíření hráčské základny a soutěže se odehrávají ve shora uvedené kuželně u závodu SOLO.

Na začátku 50.let je zájem o kuželky stále vysoký a vznikají dva nové oddíly. Při vojenských lesech vzniká oddíl „Dukla Lipník n/B.“ a Komunální služby města měly oddíl „Slavoj Lipník n/B.“.

Po sjednocení tělesné výchovy v roce 1954 se začlenil kuželkářský sport do celostátních soutěží, které dostaly jednotný hrací systém a hrací disciplíny. Od té doby by se hrají soutěže dospělých systémem podzim – jaro, družstva jsou šestičlenná a disciplíny 100 nebo 200hodů sdružených. Z důvodu zavedení disciplíny na 100 hodů bylo nutno v kuželně SOLO dobudovat druhou asfaltovou dráhu.

Postupem času docházelo zejména z ekonomických důvodů ke slučování a rušení jednotlivých oddílů až došlo k ustálení na jediném oddílu „Dukla Lipník n/B.“ Ten byl od roku 1963 přejmenován na „Vojenské lesy a statky Lipník n/B.“ (TJ VLS). Pod touto hlavičkou reprezentovali kuželkáři naše město až do roku 1996, kdy dochází ke vzniku samostatné právnické osoby pod názvem „Kuželkářský klub Lipník n/B.“ (KK).

Po dobu existence kuželkářského sportu v našem městě dosahovali kuželkáři a kuželkářky velmi dobrých výsledků jak v dlouhodobých soutěžích družstev, tak i v přeborech jednotlivců v jednotlivých kategoriích. Seznam hráčů a hráček, kteří se zapsali většími či menšími úspěchy do historie tohoto malého sportovního odvětví by čítal mnoho desítek jmen. K nejúspěšnějším závodníkům patřili Vilém Zeiner st. a Rudolf Lacyk, kteří několikrát startovali za výběr kraje a V. Zeiner st.byl v roce 1959 krajský přeborník v kategorii mužů. Řadu let patřili lipenští muži k předním celkům krajského přeboru, několik let pak v divizi. Vybojovali si i právo postupu do vyšší soutěže, ale z ekonomických důvodů nepostoupili - pro vyšší soutěž je potřeba čtyřdráhová kuželna. V současné době hrají kuželkáři na zmodernizované kuželně v ulici Sv.Čecha. První družstvo mužů patří k předním celků krajského přeboru, druhé a třetí družstvo dospělých hrají meziokresní přebor. Škoda jen, že v současné době neexistuje družstvo dorostu, protože dorostenci VLS a později KK představovali jeden ze zdrojů hráčské základny pro družstva dospělých. V posledních letech se dařilo některým hráčům probojovat v jednotlivcích krajského mistrovství na mistrovství ČR, ale bez medailového umístění, mezi nimi je nejúspěšnější Jitka Szczyrbová, která má již několik startů na mistrovství ČR vč. finálových umístění.  V letošním roce pak Zdeněk Macháček st., který v kategorii seniorů skončil na 6. místě v přeboru ČR.

K historicky nejzajímavějšímu období patří konec 60.let 20.století, kdy navázal oddíl VLS Lipník sportovní kontakty s Kuželkářským klubem Zenica z Jugoslávie. Došlo k několika vzájemným utkáním mezi oběma družstvy a to jak v Lipníku, tak i v Zenici a Sarajevu. Přátelili se i rodiny hráčů obou zemí, ale konec této slibně se vyvíjející spolupráci učinila okupace Československa a následná „normalizace“.

Ke krátkodobému „Freundshaftu“ a dvěma vzájemným utkáním dochází v roce 1982 mezi kuželkáři VLS a hráči města Radebeul u Drážďan.

Kromě sportovních soutěží a treninkové přípravy musejí členové zabezpečovat finanční zajištění činnosti klubu. V jejich vlastní režii se odehrávají i práce na údržbě a modernizaci budovy kuželny a jejího hracího zařízení. Členové oddílu tak v průběhu let odpracovali tisíce brigádnických hodin. Bez přispění sponzorů by také činnost klubu nebyla možná. Kuželkářský klub nabízí kuželnu k pronájmu organizacím i skupinám zájemců za účelem pronájmu ke sportovnímu vyžití.      

Kuželkářský sport má v Lipníku nad Bečvou dlouholetou tradici a jeho skromní a poctiví vyznavači dosáhli řady již zmíněných jak úspěchů na sportovním poli a reprezentují tak naše město v rámci severní Moravy, ale i celé ČR. Svépomocně vybudovali a zrekonstruovali kuželnu. Za dosažené výsledky jim patří poděkování, uznání a samozřejmě gratulace ke kulatému letošnímu výročí.

Za použití materiálů Jiřího Vidličky, Jaroslava Mikešky st. a archivních materiálů zpracoval Vilém Zeiner (2011)